Hipologický klub I.V.S.A.
 | ||
TÉMAKoně do přírody vždy patřili, platí to i dnes? Autor: Kateřina Musílková
Každý z Vás, jezdců, to jistě už někdy zažil: jedete si po lese, louce, nebo po kraji pole a najednou potkáte rozzuřeného majitele pole, nebo lesního turistu, který na Vás začne řvát, co že si to jako dovolujete ničit tu lesní cestu, porost, krajinný ráz, že ho svou přítomností bezprostředně ohrožujete na zdraví, případně na životě a podobně. Pokud patříte k slušným jezdcům, kteří znají pravidla chování na veřejných komunikacích a lesních stezkách, zachvátí Vás spravedlivý hněv: „Tak kam mám teda podle vás s tím koněm jezdit?!“ Toť otázka. V dnešní době se snaží každý propagovat agroturistiku jako návrat k přírodě a relaxaci pro stresované manažery, ale když přijde na věc, dopadne to tak, že po epizodě střetů s takovými lidmi (kteří často ohrožují nás a ne naopak – určitě mi dáte za pravdu, že pokud jste někdy šli do terénu s mladým, nebo lekavým koněm a znenadání Vás zezadu předjel cyklista, nebo v horším případě motorkář, z křoví na Vás vystartoval něčí pes, nebo se houf vřeštících a mávajících dětí se slovy: „mami, hele, konííííííík!“ rozběhl přímo na Vás, měli jste co dělat, abyste situaci zvládli) jdete opět se svým koněm radši na jízdárnu. Lidé si stěžují: když koně chodí po lesních stezkách, ničí je. Když chodí v lese mimo ně, ničí porost. Na louce koně ničí louku, na poli pole, všude se najde něco. Některá města a obce už tuto situaci řeší zákazem jezdeckých aktivit na loukách, ale i v lese. Protože jezdecký sport i trávení volného času v sedle se poslední dobou velmi rozvíjí a každý z nás jezdců určitě rád vezme koníka po závodech nebo náročném tréninku za odměnu do terénu, je jasné, že touhle cestou to dál rozhodně nepůjde. Zákazy vstupu jezdců na koních nic neřeší. Každému dojde, že tahle situace vyžaduje stanovení a dodržování pravidel na všech stranách (města či obce, turisti, cyklisti, běžkaři, houbaři a jezdci) a vzájemnou toleranci. Samozřejmě jde na prvním místě o chování nás jezdců. Pokud cváláte prostředkem čerstvě zasetého soukromého pole, necháváte ležet koňský trus uprostřed veřejné komunikace a podobně, těžko můžete čekat od ostatních lidí tolerantní přístup. Už od malička nám trenéři vštěpovali, jak máme dodržovat bezpečnost, pokud se pohybujeme s koněm v terénu: že lidi objíždíme zásadně krokem a velkým obloukem, zdravíme je a chováme se slušně. Od nich bychom na oplátku čekali odpověď na pozdrav, klidné chování a trochu té tolerance. Některá města budují síť jezdeckých stezek. Zde jsem pro Vás vybrala z pravidel pro používání jezdecké stezky (převzato z projektu Hyjé – koně Zlínského kraje): Pravidla chování jezdců na jezdeckých stezkách:
Jaké máte zkušenosti Vy? Stalo se Vám to samé? Jak byste tuto situaci řešili? Dokázali byste stanovit rozumná pravidla, aby byl sporům mezi jezdci a ostatními návštěvníky lesa, majiteli polí, turisty, cyklisty, běžkaři a jinými jednou pro vždy konec? (Své názory můžete psát na e-mail a my se je budeme snažit v nejkratším možném termínu publikovat)
|
